VÍM, DOBRÝ JSI

Otokar Březina

Vím, dobrý jsi. A přece z duše dna jak z rašelinišť slehlých stoupá mi dech hlubin tlejících. V Tvůj každý pohled, v svalu zachvění a gesta neurčitou řeč, v hlasu zvuk má nenávist se nalévá. Modř nebes bledne mi, kde oko zastaví s rozkoší, a nenávidím lilie, již vzal jsi do ruky své s měkkým úsměvem. Viz, řekneš: Jaká vůně lahodná, a hořkost se mi v duši rozleje, až omdlívám. Dvě duše mám; a silnější, jež krví bije mi a zpívá v srdci mém, tě nenávidím. Ó, chvíle lítosti a trpkých výčitek, kdy druhá duše má, ta čistá, éterná, se zraky, v nichž jak dutých zrcadlech hoří ohnisko Světla věčného, nad zemskou tíží mou svou ruku sepíná, genij nad hrobem všech nadějí; hle, jakou chví se modlitbou. Bůh věčný zasel nás a všichni bratří jsme; hlas náš, hlas stínů, pološer a barev západu, hlas moří, pralesů, hlas bouří, úpění, jež rozechvívá vzduch od milionů bytostí, je chvění jedné písně. Tóny nejvyšší a nejnižší z ní lidská duše neslyší. Je možná nenávist, proč? Není jeden proud. jenž unáší nás? Nehoří životy naše jak tisíce světel elektrických, k nimž vede se jediná síla? Ó lásko, velké tajemství.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

239. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  2. VZNEŠENÁ PANÍ. (František Sís)
  3. ZA MLÁDÍM (Božena Benešová)
  4. NE KRÁSA. (Vladimír Houdek)
  5. SLZA (Arnošt Procházka)
  6. Zlé prý máš oči, které mě zničí. (Stanislav Kostka Neumann)
  7. BLESK. (Josef Lukavský)
  8. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  9. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  10. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)