A takto ke mně mluvil šedý ochránce lásky(Na)
jenž nade všechno prahne po krásném člověku zítřka(Na)
a nejen prahne bije se o jeho slavné příští(Na)
milenců laskavý přítel sladký stařičký snílek(Na)
básník a lékař(Na)
Až budeš milovat zase celou něhou své duše(Na)
slaďoučkou dívku mladou jako pohádka krásnou(Na)
jí růžová ňadra líbat a krvavé měkké rety(Na)
až dnové lásky ti jarem obrodí smutnou duši(Na)
a schopnu ji učiní opět oddávati se blahu(Na)
jež pravé a krásné je stejně jako nejvyšší chvíle(Na)
pro jejichž nadšení člověk bouří se rve a zmírá(Na)
tož v první den vyjdi si do města z teplého objetí přímo(Na)
a napni své zraky i sluch svůj naslouchej dívej se dlouho(Na)
dívej se dlouho(Na)
Žen legie půjdou mimo možná že ještě poznáš(Na)
v nich včerejší milenky krásné manželky matky něžné(Na)
že ještě je poznáš aspoň po rysech ve tváři zbylých(Na)
po gestech po kroku po něčem co ještě po letech mluví(Na)
A naslouchej dívej se dlouho a nezavři zmučených očí(Na)
až všechny ty ženy spojí se v jediný strašlivý fantom(Na)
jenž ohromný vztyčí se před tebou a hnusnou podobu svoji(Na)
jen v hnusnější ještě změní Nezavři probůh očí(Na)
až před tebou vztýčí se k nebesům schátralá onuce lidská(Na)
včerejší krásná milenka dnes vyssátá zlomená svadlá(Na)
cár bez tepla bez barvy bez vůně bez linií a tvarů(Na)
skřek zoufalosti vtělený konec jenž nemůže skončit(Na)
vysílen k zbabělosti(Na)
A než pak zděšený domyslíš o té náplni muky(Na)
jež rozleptala nádheru nejkrásnějšího těla(Na)
o divokých těch bolestech při nichž se rodí zmetci(Na)
a o věčném jhu strastí ohýbajících k zemi(Na)
vyzáblý netvor nad tebou změní podobu svoji(Na)
dostane barvu prasnice a zápach jejího chléva(Na)
a tvary dostane tvary příliš plného žoku(Na)
to jinou podobu konce konce se lesknoucího(Na)
tukem a spokojeností(Na)
Můj bratře až vrátíš se k milence k jasu jejího těla(Na)
cos viděl nezapomeň a chceš li dobýti světa(Na)
tak horoucně miluj bys nikdy v milence nezapomněl(Na)
člověka zachrániti(Na)
Tak tedy ke mně mluvil stařičký milenců přítel(Na)
A já dnes chvěji se hrůzou chvěji se víc než kdy jindy(Na)
že taková milenka krásná jako červnové ráno(Na)
mohla by mohla ne snad prchnouti milenci svému(Na)
za jinou nuancí polibků za jinými gesty lásky(Na)
ale že mohla by hůře než nevěstka prodati se(Na)
pro povinná rození dětí(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
1338. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Čtyři písně mé mladé milence.
(Otto Gulon)
-
UMĚNÍ,
(Stanislav Kostka Neumann)
-
Návrat
(Rudolf Medek)
-
Čekal jsem...
(Antonín Sova)
-
KVĚTINY A ŽENY.
(Zikmund Winter)
-
PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA.
(František Taufer)
-
Písně svatební.
(Milan Fučík)
-
EPILOG.
(František Taufer)
-
PŘÁTELSKÁ SONATA.
(Antonín Sova)
-
ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU.
(Božena Benešová)