Píseň českých turnéřů.

Václav Pok Poděbradský

Píseň českých turnéřů.
„Ve zdravém těle zdravý duch!“ Turnéřů heslo slavné! V něm vzejde vlasti nový ruch jak v době starodávné. Cvik tělu ráznost dá, z ní zkvěte svoboda. Zmlazujme staročeské síly, jichž k velikému třeba cíli. Ve zdravém těle zdravý duch rozproudí nový spásy ruch! Kde tělo s duchem ve shodě, tam schopnost k činům zdárným zakotví prápor svobodě vzdor stavidlům všem marným. Hoj v tělocvičné hře krev mocněj v žilách vře, 30 ta v prsa naše jarost vlévá, v ní mysli veselost prodlévá; kde tělo s duchem ve shodě, tam pevná dráha k svobodě. Jak v lese o kmen dubový se zchvátí hromu síla, tak mocnost proudí ve krvi, již mrzkost nezmařila. Rekovný těla cvik ušlechtí mrav a zvyk, by česká prsa jako skála vždy za vlast a za volnost stála, by jako o dubový kmen roj nepřátel byl rozražen. I velcí naši předkové hrám tělocvičným přáli, šli v turnaje a kolby své, by v čin se rozehřáli; náš lev nabýval sil a vždycky vítězil. Čas k tělocviku nás vyzývá, námť choulostivost neprospívá, jak slavní naši předkové utužme k činům tělo své! 31 Což platno duchem vynikat, když tělo přitom chřadne! Kdo neumí zde bojovat, v hře osudu ten padne. Kdo národ miluje, vše jemu věnuje; kde mocen duch a tělo zdrávo, tam obhájí se naše právo: nejenom duchem vynikat, chcem také tělem silni stát! 32
Básně v knize Nová doba 2:
  1. Památce čtyřicátých narozenin Karla Havlíčka dne 30. října 1861.
  2. Na rozhraní roku 186½.
  3. Slza Boženě Němcové.  21 (18 – 62.)  24
  4. Karlu Havlíčkovi Borovskému.
  5. Vlastenka.
  6. Ku sňatku národovce s vlastenkou.
  7. Kolářská.
  8. Advent.
  9. Píseň českých turnéřů.
  10. Na sklonku roku 1862.
  11. Mé blaho.
  12. Při návratu do staroslavné Prahy.
  13. Čechů květ.
  14. Jarní jitro.
  15. I. Zdrávas krásná nebes milostenko,
  16. II. Než co pravím? – Někdy mezi námi
  17. III. Svítí hvězda na nebeské báni,
  18. IV. U kolébky stráží láska bdělá,
  19. V. Lásko, zřídlo nevyčerpatelné
  20. VI. Krásný zajisté jest květinový
  21. VII. Nejlahodněj však jen ono pění
  22. VIII. Kdyby píseň lásky zavznívala
  23. IX. Dost velký je prostor, který jmeno
  24. X. Lásko, z tvého trůnu prajasnosti
  25. XI. Milujme se, křehcí pozemšťané!
  26. I. Vlast.
  27. II. Všem Josefům.
  28. III. Mozart.
  29. IV. Julius.
  30. V. Salesius.
  31. VI. Sokol.
  32. VII. V Praze.
  33. VIII. Památka.
  34. I. Umí česky.
  35. II. Polovičákům.
  36. III. Nem bánom.
  37. IV. Dobré mínění.
  38. V. Všecko jedno.
  39. VI. Kosmopolitům.
  40. VII. Jistým korrespondentům z Prahy do – –
  41. VIII. Svoji k svému.
  42. IX. Žíti nebo mříti?
  43. X. Není divu.
  44. XI. Antisokolistům.
  45. XII. Toť to pravé.
  46. XIII. Rada.
  47. XIV. Jarní přání.
  48. XV. Březen.
  49. XVI. Také odpověd.
  50. XVII. Kde ta láska?
  51. XVIII. Na výčitku trumf.
  52. XIX. Postní náhled.
  53. XX. Proč to?
  54. XXI. Nezpomněl si na to.
  55. XXII. Divné věci.
  56. XXIII. Žádná tajnost.
  57. XXIV. Chyba lávky!
  58. XXV. Nač by to bylo?
  59. XXVI. Němci Čechům.
  60. XXVII. Dobré zoufalství.