Na sklonku roku 1862.

Václav Pok Poděbradský

Na sklonku roku 1862.
Za tré dní starému roku umíráčkem odezvoní; Čech však dnes již – ne nad rokem, nad bratrem však slzy roní, nad Čechem, jenž – skvělá hvězda na obzoru národnosti – povolán na sklonku roku Hospodinem do věčnosti. Černý příkrov děsných mraků nad zemí se rozprostírá, vichr skučí – starý rok již v posledním tažení zmírá. Čechů věrných zástupové k Volšanům se ubírají, rodákům svým úctu jevíc, již tak rychle umírají. 33 Odešla zas duše drahá, jež tak snažně pro nás žila; dědictví však zůstává nám: zdařilá Čejkova díla. Pro národ kořistil z vědy muž, jejž jsme dnes pochovali; slušno, bychom v památce ho veždy slavné zachovali. Rok za rokem v hrob se sklání, našinci též odcházejí; za tré duší v tomto roku naše bolné vzdechy znějí: Božena, Ferdinand, Josef v věčný sen se uložili. – Rok již hasne, Bože dopřej, bychom v příštím šťastněj žili! 28. pros. 1862.
34
Básně v knize Nová doba 2:
  1. Památce čtyřicátých narozenin Karla Havlíčka dne 30. října 1861.
  2. Na rozhraní roku 186½.
  3. Slza Boženě Němcové.  21 (18 – 62.)  24
  4. Karlu Havlíčkovi Borovskému.
  5. Vlastenka.
  6. Ku sňatku národovce s vlastenkou.
  7. Kolářská.
  8. Advent.
  9. Píseň českých turnéřů.
  10. Na sklonku roku 1862.
  11. Mé blaho.
  12. Při návratu do staroslavné Prahy.
  13. Čechů květ.
  14. Jarní jitro.
  15. I. Zdrávas krásná nebes milostenko,
  16. II. Než co pravím? – Někdy mezi námi
  17. III. Svítí hvězda na nebeské báni,
  18. IV. U kolébky stráží láska bdělá,
  19. V. Lásko, zřídlo nevyčerpatelné
  20. VI. Krásný zajisté jest květinový
  21. VII. Nejlahodněj však jen ono pění
  22. VIII. Kdyby píseň lásky zavznívala
  23. IX. Dost velký je prostor, který jmeno
  24. X. Lásko, z tvého trůnu prajasnosti
  25. XI. Milujme se, křehcí pozemšťané!
  26. I. Vlast.
  27. II. Všem Josefům.
  28. III. Mozart.
  29. IV. Julius.
  30. V. Salesius.
  31. VI. Sokol.
  32. VII. V Praze.
  33. VIII. Památka.
  34. I. Umí česky.
  35. II. Polovičákům.
  36. III. Nem bánom.
  37. IV. Dobré mínění.
  38. V. Všecko jedno.
  39. VI. Kosmopolitům.
  40. VII. Jistým korrespondentům z Prahy do – –
  41. VIII. Svoji k svému.
  42. IX. Žíti nebo mříti?
  43. X. Není divu.
  44. XI. Antisokolistům.
  45. XII. Toť to pravé.
  46. XIII. Rada.
  47. XIV. Jarní přání.
  48. XV. Březen.
  49. XVI. Také odpověd.
  50. XVII. Kde ta láska?
  51. XVIII. Na výčitku trumf.
  52. XIX. Postní náhled.
  53. XX. Proč to?
  54. XXI. Nezpomněl si na to.
  55. XXII. Divné věci.
  56. XXIII. Žádná tajnost.
  57. XXIV. Chyba lávky!
  58. XXV. Nač by to bylo?
  59. XXVI. Němci Čechům.
  60. XXVII. Dobré zoufalství.