Zlatý Máj.

Josef Václav Sládek

Zlatý Máj.
Zlatý Máj se zaskvěl v kraji, zlatý Máj, ó zlatý Máj! luka pestře prokvétají, zelená se luh i háj; bory šumí, potok zručí, na květinách včely bzučí, slunko svítí v jeden jas – zlatý Máj se vrátil zas! Slunko svítí, v nebi siném není mráčku v šíř ni v dál, jak pod modrým baldachynem skřivánek se rozzpíval: [9] výš’ a výše letí stále, zvoní teď jak zvonky malé a jak fléten táhlý hlas, jeho zpěv k nám zvučí zas. Máji, Máji, zlatý Máji, což pak ty jsi přines’ nám? – včelám květ, a ptactvo háji, vlašťovky dal’s chaloupkám; jabloň oděl’s bílým šatem, potok stříbrem, luka zlatem, trávu dal jsi kravičkám, – co jsi, Máji, přines’ nám? Máji, krásný, zlatý Máji, budeš tu jen krátký čas, po tobě si zastýskají luh a luka, lesy zas; bude smutno, teskno všady – Zlatý Máji, pro nás tady kdys do smutných myšlenek nech kytičku pomněnek! 10