Kocourek.

Josef Václav Sládek

Kocourek.
Ořech, velký pes, na kotě měl zlost; sezval čtyři kamarády, by jich bylo dost. By jich bylo dost velkých těch psů pět Mourka chytnout za kožíšek – Hoj, kocourku, v let! Kocourek to zblesk, hej, a to byl hon! pět psů letí za kocourkem, napřed letí on. 30 Hoj, kocourkukocourku, běž! nikde není plot, jde tobě dnes o kožíšek, jde ti o život! Mladý o život jde ti v honu tom: Hejsa! – kdyby tady nebyl jabloňový strom! V patách Ořech, Lap, Čumil, Brok a Šnek – na jabloň jim jako vítr skočil kocourek. To je jeho hrad, to jest jeho dům! mrkvičku kocourek strouhá pěti pánům psům: „Nahoru se k nám vylézt nelíbí? – 31 Kdyby jeden nohu zlomil, čtyři zbyli by. Na jednoho pět? – to je velká čest! Kdyby přiběh’ ještě jeden, bylo by psů šest!“ 32