NOC PŘED VINOBRANÍM.

Antonín Sova

Tvá vinice již na Předhoří uzrávala(J6f) Nejprudších sluncí věčně žhnoucí krev(J5m) vlhkými větry v hroznech vychladala(J5f) Ty visely teď zamlženy s rév(J5m) Cos pělo ještě na západě tiše(J5f) svým jantarovým zlatým přísvitem(J5m) slaběji stále v skonu jak když dýše(J5f) mdlý odlesk štěstí v srdci ubitém(J5m) Však vinice tvá bdí Již Noc je u ní(J5f) by v temná křídla svá ji ukryla(J5m) Teď hroznů všech tak dlouze ssála vůni(J5f) až v němé blaženství se upila(J5m) A vinobraní den je blíž a blíž(J5m) noc poslední spí tvrdě vůní vína(J5f) Uzrálé hrozny těžce visí Ucítíš(J6m) dech zahnilého zívat října(J4f) Jsi bázliv tiše čekáš na úsvit(J5m) máš radost zároveň Buď bohu chvála(J5f) Tak celou noc se modlíš Promluvit(J5m) však nesmíš s révou již Ta přezrávala(J5f) Tma nad sklizní se jasní Naposled(J5m) bohatá rosa bíle stříbrněla(J5f) hmyz odumírající vzlyk a vzlét(J5m) plachými sourdinami cella(J4f) A co pocit máš milenci přijdou roznesou(J7m) co zrálo za sluncí tvém na Předhoří(J5f) a pomilují se své sémě roznesou(J6m) po celém světě jež tvým vínem vzhoří(J5f) a smíří v tobě chtění osudné(J5m) zrát ještě věčně nechat zrát své hrozny(J5f) je viset nechat dokud neschudne(J5m) tvá duše zapomenout pocit hrozný(J5f) i tragický že teprv uzrály(J5m) když listí žluté tiše již se stele(J5f) když ani necítíš že život u konce(J6m) a že už podzim hlásí se v tvém těle(J5f) A takto sním V ten předvečer(J4m) jenž poslední kdo pro hrozen(J4m) si přijdou budou pod horou(J4m) stát nedočkavě V jeden směr(J4m) z nich každý vzhlédne okouzlen(J4m) v pozdní noci houslí zvuk(J4m) až k oknům krčmy zláká je(J4m) u paty mého Předhoří(J4m) zabuší divě srdcí tluk(J4m) až ten jenž zval a zlákal je(J4m) jim zahraje(J2m) Duch Vinice to počne hrát(J4m) o květu zrání zvadání(J4m) a na zeď krčmy podepřen(J4m) v svém nitru bude umírat(J4m) však vytrvá až v bílý den(J4m) Znít budou housle v krčmě kdes(J4m) jak strážnou písní ochránčí(J4m) cit milenců všech vypláčou(J4m) A ti až do úsvitu dnes(J4m) tam prohovoří protančí(J4m) Zní cymbál v tom pláč směšných dud(J4m) smích jenž se zrodí neví proč(J4m) pláč jenž jde za ním žárlivý(J4m) By dřív než jitrem obzor zrud(J4m) veselost padla na nivy(J4m) Pak v rána svit se křísící(J4m) mdlý každý vlastním tajemstvím(J4m) si urve hrozen Utiší(J4m) se všecko na mé vinici(J4m) a bude věčný podzim vím(J4m) hrud kámen mrtvý ulehlý(J4m) však cítit budu věčně tmou(J4m) jež ulehne si nade mnou(J4m) jak mladí vášní zažehlí(J4m) tu šli a jak jich těla žhnou(J4m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

419. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. REQUIESCAT! (Xaver Dvořák)
  2. PO ZÁPADU (Jan Opolský)
  3. Agonie touhy. (Otokar Březina)
  4. Ironické sloky. (František Taufer)
  5. LX. Zem se koupá v ohni západu, (Jaroslav Vrchlický)
  6. TANEČNICE (Rudolf Medek)
  7. Vzkaz domů. (Ferdinand Písecký)
  8. SUSANA (Jan Opolský)
  9. Píseň o hodinách tvůrčích (Antonín Sova)
  10. DOUŠEK VĚČNOSTI. (František Taufer)