XXIX. Renaissance.

Xaver Dvořák

Dech Boží vane přes mé pláně, to hnutí cítím v hlubinách, já poddávám se odhodlaně a bez výkřiku, jako v snách. Proud světla hrne se tam ve tmy, jež dlouho vládly nade mnou, a blankyt mystický zas zved’ mi s tou nádherou vší tajemnou. A nivy duše květů krásou hned do dáli se prostřely, a pole její těhotná jsou k žni budoucí; ach, přijde-li! I slunce vrátilo svou záři mým dnům, jichž řada v letu jde, v mé noci luna s bledou tváří s hvězd tisíci se zjevuje. A s duše jak by odhaloval kdos obraz zapomenutý, a krásou, již jsem podceňoval, ó jak jsem nyní pohnutý!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

631. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  2. TOUHA (Josef Holý)
  3. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)
  4. IMMACULATA (Xaver Dvořák)
  5. PANNINA PÍSEŇ NA BOŽÍ TĚLO. (František Taufer)
  6. ZPĚV TVŮRČÍ RADOSTI. (František Taufer)
  7. Písně svatební. (Milan Fučík)
  8. RAPSÓDIE (Jaroslav Vrchlický)
  9. EPILOG. (František Taufer)
  10. JARNÍ METAMORFOSA. (Zikmund Winter)