ZTROSKOTÁNÍ.

Karel Toman

ZTROSKOTÁNÍ.
Loď padá ke dnu a mé srdce se zachytilo v chaluhách. Můj kapitáne, konec! Díky za dobrodružné plavby v tmách. 42 Byls dobrý, věrný, shovívavý, zamlklý soudruh mojich cest. Oddané srdce do věčnosti plamínkem rudým bude kvést a svítit v pozdrav plavcům novým, jež v dálky nad ním povedeš. Však, kapitáne, loď-li klesne, ať všecky myši ztonou též. Nedovol, aby tancovaly na třísce z lodi po vodách a bolest srdce glossovaly, jež umírá tam v chaluhách. 43