1-1
Na konci vesnice, kde bídná stojí chata,
1-2
od vrátek zahradních jen třicet kroků as
1-3
je rybník hluboký a louka bařinatá.
1-4
Tam v trávě u vody a v přízi hustých řas
1-5
pln vůně rozvíjí se kyprý květ i list
1-6
a vrby na břehu jsou plny ptačích hnizd...
2-1
Dne plápol v západu již tratil se a stmíval.
2-2
Od lesů k vesnici mhy dlouhý pruh se táh’
2-3
a v světle měsíce jak řasný závoj splýval
2-4
v kraj tichý, mlčící a pohřížený v snách.
2-5
A vlny rybníka se chvěly, záříce
2-6
jak stříbro rozlité ve svitu měsíce.
3-1
Dech vůně z lesa vál, kde jaká, hvězda, plála
3-2
a stromy zroseny se leskly nad vodou,
3-3
jen zde ta sirá ves jak pustý hřbitov stála
3-4
a smutně hleděla v tu zář svých oken tmou.
3-5
Vždyť z dáli ze dvou stran se blížil nepřítel
3-6
a před ním zděšení a strach a nářek šel.
4-1
Jak stádo splašené do lesů prchlo všecko.
4-2
Však ovčák vísky té, jenž svým jen život zval,
4-3
měl ženu nemocnou a malé ještě děcko,
4-4
ten v chatě u vody až do dnes vytrval.
4-5
A ta noc měsíčná, jež vládla nad krajem,
4-6
jej našla spícího u ženy sladkým snem.
5-1
A měsíc nad lesy vždy zářivěji planul,
5-2
mha rostla v bařinách a v poli mrtvý klid.
5-3
Z vod tichých stojatých vzduch studený sem vanul
5-4
a kolem bez hnutí se stromy zdály být.
5-5
Však potom u lesa, kde šerý úvoz byl,
5-6
to ticho náhle stín dvou mužů přerušil.
6-1
Z nich prvý přichvátal sem se spoceným koněm
6-2
a stanul u vody jak socha v rozpacích.
6-3
Do stanu druhů svých, kde všichni prahli po něm,
6-4
byl poslán s rozkazem a zprávou novin zlých.
6-5
A v rokli druhý muž byl sedlák zoufalý,
6-6
jejž z chaty otcovské do lesů vyhnali.
7-1
Tak blíže sebe dva tu stáli nepřátelé.
7-2
Zde chlubné vítězství, tam slepá nenávist!
7-3
Nač přemítati dál?!... Muž v doubravině ztmělé
7-4
v líc pušku přiložil a schoulil se jak list.
7-5
A pak jen kůň se vzpjal a prch’ do pustých lad
7-6
a mladý důstojník jak hmota k zemi pad’.
8-1
A ta noc měsíčná, jež nad ním klenula se
8-2
se září zlatých hvězd a s tichem posvátným,
8-3
ta rosou skropila tvář jeho v trávy řase
8-4
a květy stínily jej měkkým listem svým.
8-5
A když pak rána svit v tu pustou šlehl tiš,
8-6
tvář jeho zsinalá a ztuhlá byla již.
9-1
A z chaty ovčácké pak dítě vyšlo bosé,
9-2
bez druha, v košilce a spatřilo jej tam.
9-3
Byl všecek krvavý, vlas potřísněný, v rose
9-4
a vytřeštěný zrak již zasnoubil se tmám.
9-5
Pták píti chtějící, když u vody jej zhléd’,
9-6
pln strachu, zděšení, jak splašen dal se v let.
10-1
Však ono radostí si v ručky zatleskalo,
10-2
šlo blíže, výskalo, jak červánek se rdíc,
10-3
se smíchem do týla si čapku jeho dalo,
10-4
a šťastné, o smrti ni zdání nemajíc,
10-5
si sedlo u něho v dne prvním plameni –
10-6
a třískou páralo mu zlaté třepení.