Vysoko na horách za Javorem(Na)
u cesty rozpadlá mehana v sněhu(Na)
A sedmero bludných a znavených srdcí(Na)
při ohni doutná(Na)
Jde chladné šero z lesů(Na)
Chomáček ovcí chví se v pruhu světla(Na)
a teskný koně stín(Na)
ční v modrou cestu(Na)
A sedm ještě doutnajících srdcí(Na)
do ticha bílé prosincové noci(Na)
si staví nový Betlem(Na)
Ti všichni(Na)
kdož kopali černou zemi(Na)
v ní hledajíce skrýš(Na)
podobnou rakvi(Na)
ti všichni v zákopech vedle sebe(Na)
i naproti sobě(Na)
nemluvní kovkopové ryzího poznání(Na)
jež dělila záclona řeči(Na)
ti všichni jednoho dne(Na)
pozvedše oči(Na)
z tmy hrobu(Na)
spatřili hvězdy(Na)
A tehdy poznali všichni(Na)
že místo na kterém stáli(Na)
tolikrát prokleté a nasycené krví(Na)
mučivou vzpomínkou a slzami a vzdechy(Na)
je vyvoleným(Na)
pro nové zrození(Na)
A uzřeli člověka ukřižovaného(Na)
položeného na nahou zemi(Na)
Byl beze jména(Na)
a národa jeho(Na)
bys marně hledal v světě(Na)
A kolem když poklesli na kolena(Na)
zdrceni břemenem přílby(Na)
on tiše(Na)
utrhl slovo jež dávno jim uzrálo na rtech(Na)
a lačným je podal(Na)
Žoldnéři(Na)
A rázem prohlédly oči jejich(Na)
i spatřili odvěký blud(Na)
své osudy najaté v cizích službách(Na)
a ruce z nichž vypadla zbraň(Na)
volnou a k objetí rozpiatou náruč(Na)
i slunce jež vychází z Rudého moře(Na)
a slzy jež jásaly bratří(Na)
Bratří(Na)
Sejmuli čapky Klečí v bílé pláni(Na)
na horách v sněhu a ztraceni v lesích(Na)
Vukovič Ante a Johann Grimm(Na)
Giovanni Castro Toth Lajos(Na)
Majewski Petr a Václav Žák(Na)
i Stambulia Selim(Na)
Mír budiž v nás mí hoši dobré vůle(Na)
Hle teplé jsou ohníčky na obzoru(Na)
a spánkem těžkým usnula děla(Na)
Tichá je cesta Možno jíti k lidem(Na)
A hvězdy září(Na)