Odříkání.

František Taufer

Dnes ještě ani jednu krůpěj rosy ke rtu, snad zítra až, snad pozejtří, snad za rok, až slabí budem ke hříchu i k žertu, až při zemi se skrčí každý oprávněný nárok, až touhy, marně tlukoucí, se unaví a půjdou k čertu! V aleji mechové své oči ostražitě zastíníme mrakem před svůdnou krásou stromů, podrostu a trávy. S poletujícím motýlem, se zpívajícím ptákem své srdce nerozdělíme, nezvednem v zanícení hlavy za meteorem zářivým, jenž mizí v letu křivolakém. Květ prudce zavoní, my zaleknem se vůně jeho, plod zlatý v slunci uzraje a my jen plaše, s bázní pohladíme ho očima jak obraz ráje zapovězeného. Z palouků rozkvetlých nám píseň lásky zazní, však my v ni neuvěříme ni v tlukot srdce svého. A věčně žízniví nad potoky a studánkami svůj obraz letmo zachytnem, však horké dlaně pro doušek chtivě neponoříme. Se svými myšlenkami, žárliví a nedůvěřiví vždy, půjdem zadumaně zrádně se stáčejícími a osamocenými pěšinkami. Studánka křišťálová, panna studená a bledá, ni slovem nedoprovodí však naše odříkání. My sami pozdě poznáme, že poutník zbytečně si sedá k dovádivé hře s paprsky, když slunce už se sklání a sklouzá po nebeských polích, jež jsou schmuřená a šedá.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

711. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čekání. ( K. Egor)
  2. BLAHOVĚST JARA. (Zikmund Winter)
  3. HRA STÍNŮ. (František Taufer)
  4. Z ELBASANU DO ŽIBRAKY (Stanislav Kostka Neumann)
  5. TEĎ TEPRV...*) (Xaver Dvořák)
  6. STROM ŽIVOTA. (Zikmund Winter)
  7. V dlouhém třepotu hořících lesních plátků, (Hermor Lilia)
  8. Na skále vysoké, jež sálá parnem léta, (Rudolf Medek)
  9. Dar země. (František Taufer)
  10. II. Rozklad. (Jiří Karásek)