Nro. VII. Na mladíka – mládence.

Jakub Jan Ryba

Nro. VII.
Na mladíka – mládence.

Z strašlivého Kostohradu*) Všeplenícý Rekyně**) S rytířstvem svým hrůzotvářným Táhne tvorů Dusyně – K zahubení mládence Zbrojní šípy Odděnce.***) Černý jak noc nejtmavější Praporec spřed plápolá, Za nímž hrozné vojsko snědé Zhouby píseň hlácholá. Ubohý – ach! – mládenče – Smrt již vede odděnce. Všickni tvorové se děsý: Krutý týgr – sylný lev Pod zem leze jako krtek – Stydne strachem vřelá krev, Vida hrozné odděnce, Potřít – zhubit mládence. ——— *) Tento složenec (compositum) žádá u Českých Filologů laskavého prohlédnutí. **) Smrt. ***) Nemoce – neduhy – mor &c. 17 Též y před tím černým hejnem Rozsápaní větrové Do propasti zapadají – Mlčejí y hromové. – Tak smrt všecko v mocy má, Všemu sýly odjímá! – Lelkův, sejčkův hrozný bukot Vyprovázý Smrti pluk; Strašné drápův harcování Množí k ustrnutí hluk – Smrt již strojí vojsko v šik: Vítězný tuť slyšet křik. Mládenče – ty v vyražení, Jsa bezpečen, trávíš den – Zpoleháš se na svou mladost – Rozkošmi jsy opojen: – Ale shlédni! – „Běda mně!mně!“ Vzdychá onť –: „Smrt již jest vně!“ Všecku sýlu v sobě sbírá, Chtě tu smrti zdorovat; Však jak marná jeho půtka! – Vítěz, Smrt, ví bojovat. – Byť byls obr – Samson sám, Zmůže předc tě Smrti šrám. 18 Tu se Mladík leká – děsý – Kvílí – hořce běduje, Že již musý v stkvoucým věku Odtud – sobě stěžuje. Zpurná smrt již táhne meč – Mladík tratí zrak – sluch – řeč – Hrůzou celý ohroměný Leží polomrtev zde: Duch pak jeho v těžké bídě Volá: – „Kde mně pomoc, kde? „NeochráníliNeochráníli mne Bůh: „TakTak jest schvácen y můj duch!“ Tu pak vidí nad sníh bílou Pannu s nebes sstupovat; Komonstvo jí nejslíčnější Počíná zde hymnovat: „Slává Nesmrtedlnosti „KrálujícýKrálujícý v věčnosti!“ – „Zhubkyně těl zrušitedlných „OdstupOdstup!“ – hlásá nebes Zbor – „Tělo za koříst sy uchop! – „OdstupOdstup do svých morních hor! „PoddánPoddán jen ti z prachu kloc: „NadNad duchem ti žádná moc!“ 19 „Nestrachuj se“ – libě mluví Nebes Panna k bídnému – „Že jsy pevně v Krysta věřil, „TakTak pojď k sydlu věčnému! „ČastosČastos kles syc: – však tvůj žel „SmilováníSmilování obdržel.“obdržel. „DušeDuše, pojdiž do radosti, „KteráKterá čeká na tebe! „Za mzduZa mzdu ctnosti – nábožnosti – „ZanechZanech svět! – pojď do nebe! „BlazeBlaze tobě pro tvou ctnost! – „Ní tuť letíš v blaženost.“ Nezpouštěj se nábožnosti! Nedej se svést, Mládenče! Nevíš – nevíš, kdy zas vyšle Na tě Smrt své Odděnce. Víra, Ctnost buď vždy tvá zbraň, S Bohem lehej – s Bohem vstaň!