BLAHOŘEČENÍ
Ó sladké, nejbožštější nohy,
jak pláte, zlatá hněď a běl!
Ó jak jsem byl já přeubohý,
než jsem vás, dive, uviděl!
Za směšným klamem jsem se řítil
a slovíčky se opíjel,
s hlupáky do křížku se chytil
a svoje mládí ubíjel.
Teď zbaven přítěže té celé
se skláním k nohou dvojici
a celuji ty divy skvělé
uprostřed květů zářící.
Jsou jako zlaté sloupky umné,
jako dva pevné plameny,
jsou tichy, schouleny jsou u mne
a do mých rukou stuleny.
27
Žehnány buďte ze vší síly,
vy kouzelnice prokleté,
žehnány také v oné chvíli,
až na mé srdce šlápnete!
28. srpen 1921
28