300.000
(Bludovický velkostatkář Rohrman věnoval 300.000 kor. na poněmčení Těšínska. Město Těšín a po něm celá řada jiných stejně „německých“ měst jmenovalo Rohrmana čestným měšťanem. A my? Jednou o velkonocích sbírali v Praze na Slezsko; sáhodlouhé, nadšené výzvy v novinách. A sešlo se celkem – jedenačtyřicet korun.)
Za tři sta tisíc lze koupiti leckterou ves,
uhli jsme včera a uhneme zítra.
U strážných ohňů jsem vojáků málo zřel dnes,
jsou chladny noci a jitra...
Pod mezí bodláčí skrčené, slezský to lid,
kdo přešel kolem, jej hůlečkou šlehne.
Z kalichu hořkosti dávno už zvykli jsme pít,
den ze dne hořčí že? Nikým to nehne...
Krev v cévách zemdlela, zřítelnic pohasl jas,
z Těšína zahoukl příšerný sýček.
Z Bludovic, z Ostravy v pozdrav mu houkají ráz,
nám slzy padají ztuhlých z pod víček.
7
Ej, marno volat už, marný je každičký hles,
jsou stráže, o něž se nedbá a nedbá...
Za tři sta tisíc lze koupiti leckterou ves...
Nebesy pohne kdy nářek či kletba?
(1909.)