STŘEBOVICE.

Josef František Karas

STŘEBOVICE.
Nevelká víska a v ní panský zámek a v panském zámku německá řeč doma, chceš práci dostat? Ano, je to možno, když „kystyhand“ už umíš cedit rtoma. Kol dokola jsou tučná panská pole, lid domácí jde robit do fabriky – v rourovně Němec, po našemu nezná, když k tuhé práci volá robotníky. A třeba žíti. Děcka hladem pláčou, zda nasytíš je kouskem šerých murů? Jdi pěkně prosit, „kuntak“ aspoň řekni, snad obměkčíš tak drsnou panskou stvůru. 6 Jdou černé šmouhy hore od rourovny, nad poli visí oblaka tak nízko a všecko dusí, Svinov sotva dýše – zda nezalkneš se také, slezská vísko? (1908)
Básně v knize Zpěv, smích a pláč:
  1. INTROITUS.
  2. NA ONDŘEJNÍKU.
  3. STŘEBOVICE.
  4. JEDEN Z MNOHÝCH.
  5. PÍSEŇ ZÁPASÍCÍCH.
  6. Ó, PRAHO...!
  7. NA RADHOŠTI.
  8. CESTA.
  9. BEZ NÁZVU.
  10. ČESKO-NĚMECKÉ VYROVNÁNÍ.
  11. IN HOC SIGNO.
  12. HERKUL NA ROZCESTÍ.
  13. NAŠE KUŠE A PAVEZY.
  14. INSERT.
  15. RADA.
  16. JEDNO POTŘEBNÉ.
  17. KOLOZPĚV RAKOUSKÝCH NÁRODŮ.
  18. SOBĚ.
  19. NÁŠ MUROMEC.
  20. MORTUOS PLANGO.
  21. SAMSON.
  22. EPILOG.