KOLOZPĚV RAKOUSKÝCH NÁRODŮ.

Josef František Karas

KOLOZPĚV RAKOUSKÝCH NÁRODŮ.
Na slepou bábu si pojďme dnes hrát – kdo bude babicí slepou? Ital dí: malý jsem na bábu já, Slovinec moh’ by být babicí lepou! Slovinec krčí se: malý jsem téžtéž, Němec však líp by se hodil! to bába byla by, medvědář jak kolem by medvěda na kroužku vodil. Němec je uražen, pod vous si brouk: proč Maďar bábou by nebyl? Bassama, proč já bych babou měl být, nevíte, jak jsem já Uhersko slepil?“ 24 Uhersko, baratom, překrásná zem, bit je tam, kdo se jen pohne! jeden je pánbů tam a jeden pán, kdo rebel, zlomí se, nebo se ohne! Polák nechť rakouskou babicí je. Polák se škaredě šklebí: Psiakrev, co to má znamenat též, v čí se to hlupácké vylíhlo lebi? Noli me tangere Polák nechť jestjest, Rusína když tiskne ke zdi! Brát moh’ by všelicos, nikdy nic dát, opak rci, klacek ti po hřbetě jezdí!“ Družina smutná je, sklopený zor, ruce se ve vlasech hrabou. Náhle vzkřik kdosi: „Čech je tu též, Čech, brat náš, bude tou babicí, bábou.“ A všichni jásají: „Čech je tutu, Čech.“ Němec už pro šátek jede... RapsodeRapsode, umlkni, co bys víc pěl – víme přec, slepé jak bábě se vede! (1911)