RADA.

RADA.
„Dr. Kramář ráčil činit to, či ono, dnes ráčil na Krym jet a neví se, kdy z daleké té cesty pán náš velký do matky Prahy opět vrátí se. 22 Dnes v parlamentě ráčil s kýmsi mluvit a zítra banket skvělý odbývá. Měl břicha bolení a špatný spánek, což v těch psích dnech se těžce zakrývá.“ Tak „Národní“ den ze dne hlasno pějí, div únavou nepadnou bez ducha. Ať cokoliv se v světě kde chce děje, „náš velký Karel“ zní ti do ucha. A spisovatel kterýs oznamuje: „mou novou knihu ráčil přijati.“ Švec hned je hotov, inserát dal tisknout: „v mých botách ráčí Kramář šlapati.“ Když servilnost tu vidím, s radou jdu hned – svět Karla Bestii měl, o tom vím – a Karla Magna, Karla Otce vlasti – náš Karel nechť je ze všech Největším. Ať ví to jednou celá země širá, ať Srb či Polák, Němec nebo Rus, že na světě je jenom jeden Kramář, všech nezdarů on zdroj jenž maximus. (1911)