PTENÍ.

PTENÍ.
Domky máš žluté a chudobné, vidím a vidím, že v Ptení po skromnu horáci dýchají, že zde již Hanáků není. Hleď, mezi domky je kopeček, travnatý, nenáhlý, nízký... Zámeček? Čtyry má věžičky ve středu tiché té vísky. 12 Na vršku slívy a kaštany, lípy a po kraji borek... Zámeček knížecí? Ne, to jest pijáka-sedláka dvorek. Trhliny ve zdích a pavouci, do zkázy všecko to chvátá, dřevěný plot kolem do kola, dřevěné kolny a vrata. Kdyby tak jiskra sem zalétla, pomoci zámečku není – chudobný žaluješ bídu svou, vidím, že’s zámeček z Ptení. (2) Před časy řinčely meče zde, poháry do kuropění, odtud jsi do boje vylétal, rytíři Jeníku z Ptení. Teď je vše pusto a rozbito, smutně tu stojí a vzdychá ve středu hliněných chaloupek zapadlá panská ta pýcha. Dočkám a dočkám se jedenkrát, aby smích táhl mou lící nad pádem tohotoho, co vraždil nás nahoře za Ostravicí? 13