Kam létli jsme – už nevím sám,jak dlouho – marně vzpomínámvzpomínám,však náhle zřím – ó bohové!za inkoust krev bych chtěl teď míta verš můj právem by měl hřmítv nadzemské řeči hromové –Ó Musy, (jedna – málo zde,všech devět prosím!) pomozte,ó pomozte mi, děvčata,*) – –– – – – – – – – – – – – – – – –– – – – – – – – – – – – – – – ––––*) Troska prvá.92hnedky jasnozvučným trubačům jesti přikázalv boj zuřivý Husity svolávati sličnokadeřné.Ti přivolávali jsou, oni pak se sbírali nakvap.Ihned jim se tu boj stal sladším nežli se vrátitopevněných na vozích milené do vlasti rodické.Jak zhoubný když oheň rozsáhlé hvozdy požíráhorských na hřebenech, a ze dálky se bleskoce záře –tak vojsk táhnoucích třpytivý z kovu zázračnéhoblyskot podnebesím jasným do nebesky dorážel.Teď vypravte mi Musy, Olympská sídla držící –vyť jste rozenky boží, jsteť i při všem, všechnoť i víte,my však zvěsty jenom, sami nic nevědouce, slyšíme –tam kterací Husitův byli vůdci a vládci slovutní.Jáť bych zástupy vojsk nevypočetl, nevyjmenoval bychni kdy deset jazykův bych měl, ni deset kdybych úst měla hlas nezlomný, a kdybych měl ze mědi hrudník.*)– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –Pop Rokycana tu nebyl, odjechalť k Chrudimi dálné,kde lidmi nevlídnými byl tištěn Komers, bratr militký,i psalť jest bratr Komers list bílý Rokycanovi:„Přijď, bratře Rokycano, vyrvi mně z nástrahy vrahů,jichž pěsti nebratrsky tiští mi duši i hrdlo,pohostím já tebe královsky, bratře můj drahý,beránka předložím tobě rudého jak pánevze mědi, dám k tomu purée z hrachovin a kompot,i grošů bělounkých tobě dám kop na tré tisíc,bělounkých grošů dobrých, že srdce zpleše ti v hrudi“.Však nevyrval Rokycana Komerse z nástrahy vrahů,ale beránka sněd i purée z hrachovin i kompot–––*) Jaká báječná forma! Hexametry, skutečné hexametry!93i bělounkých grošů vzal kop na tré tisíc,bělounkých grošů dobrýchdobrých, že srdce zplesalo v hrudi –*)– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –„Jak když pták mlaďatům nedoperným sousto přináší,jak je byl nchvátiluchvátil, jemu pak samu smutně daří se,tak též já jsem drahně nocí bez snů prolíhala,dní mnoho pak krvavých jsem trávila vždy na bitkách,co z toho prospěchu mám, že měla jsem strasti na srdci,každou chvíli život v šanc dávajíc svůj na bojišti“,bojišti,“tak zalkala Sybilla na výčitky kolkolem přátel –**)– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –divoce vřískl tu kdos, i chvěli se militcí bratří,neb skřeky ty, ach, tuze známy jim byly...však Morana nevrací, co byl pozřel její jícen,a jen duch Sirotka Purgharta to vřeštěl bludný.Jak vraha svědomí zlé na místo zločinu honí,tak ubohý Purgharta duch odvyknouti nemohavýkřikům v bratří boji – zjevil se na bojištia polekal vrahy i bratry krásnokadeřné – –***)– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –†)–––*) Zde opět hexametry! A jaké dvanácti, čtrnácti. patnáctistopé! V celé světové literatuře nenajdeme podobných.**) Jak dojemný obraz! Sybilla naříkající, že z těch patálií pranic nemá!***) Duch mrtvého Sirotka Purgharta děsí zápasící bratry. Viz poznámku ve zpěvu III.†) Toť tedy drahocenné zbytky, jež se uchovaly ze 60 zpěvů naší Illiady! 94