MY PŘISAHÁME!

Xaver Dvořák

MY PŘISAHÁME! (Na Staroměstském rynku.) Dne 3. listopadu 1918 v prvních dnech naší samostatnosti stržen tu Mariánský sloup a hanebně zpustošen.
Čin mrzký, zbabělý a blasfemický, a bez kultury, pod každý mrav lidský! Jak smečka divá vpadli na Tvůj obraz, Matko, za šera noci, štítili se světla. Ty s výše usmívala jsi se bolnosladko jak pravá máť, jež odpouští i synu pekla. „Mé srdce vemte“,vemte,“ tichounce Jsi šeptla – a sloup se pod nohou Ti řítí, láme... ó hnus! Tvých dětí noha v prach Tě hnětla... Však čest Tvou, Matko, obnovit my chcem, my chcem: My přisaháme! 33 Ó Polsko, Bogarodzica Tvá svatá, viz, pod nohami bratrského lidu; ó Jugoslavia, posestrino zlatá, viz Majky blagoslavené své bídu; ó Korošci, ty zaplakal bys kněže, ó Mahniči, Jegliči, velcí svého rodu, vy zhořkli byste s námi v dětí něze! Ach, s námi na kolena, zem tu zulíbáme, však čest Tvou, Matko, obnovit my chcem, my chcem: My s vámi přisaháme! Ó Evropo, katolický světe širý, buď svědkem činu, pod nímž hroutíme se tak v hanbě kultury, jak v studu víry; byl’s svědkem, jak jsme ve válčení děse Ji Kněžnou míru vzývali, k Ní lkali, když zatvrdli k nám císaři i králi. Mír dala nám – – Ó hanba toho činu, my slzami se nad ním zalykáme, však čest Tvou, Matko, obnovit my chcem, my chcem: My s širým světem přisaháme! 34 Váš drahý prach, vy naši otcové, já budím, ať duch se vrátí k vašim mrtvým hrudím, již milí bývali jste Marji Panně, jak milovali jste Ji sami odevzdaně, vás volám, budoucí vy nezrození, ať jde to s pokolení v pokolení a nevejde to nikdy v zapomnění, tož čin ten, pod nímžto se studem propadáme; však čest Tvou, Matko, obnovit my chcem, my chcem: My s vámi přisaháme! Však pro nás, Matko, – tkvíš v Své vzdušné výši a záříš dále jak v Své jasné říši; Tvůj sloup se z našich srdcí pod nohou Ti tvoří. Ty mstít se nedovedeš, jasné naší Zoři ó žehnej dál, Máť, jež vin nevzpomíná a mstí se dobrem, jež trn v srdce vtíná. – Až půjdem kol, v tom místě my se přežehnáme, že čest Tvou, Matko, obnovit my chcem, my chcem, ať tři sta let, ať tři sta, trpělivě dočekáme: My přisaháme! 35