ČEKÁNÍ.
1.
Jak se ten měsíček
za lesíčkem bělá,
kdybych jen vědělavěděla,
co můj Milý dělá?
2.
Vždyť pak mně přislíbilpřislíbil,
měsíček než vyjde,
abych jej čekala,
že sem ke mně přijde.
3.
Já pak již kravičky
dávno podojila,
nabravši květinek
loubí ozdobila.
4.
Jak sem jen přistoupí,
vůně libá vzejde,
já pak jej políbím –
ale že pak nejde!
5.
Teď snad jde – třesou se
klokočové hustí,
Božíčku! ach to jen
vítr listím šustí.
6.
Co jej dnes zdržuje?
snad zpěv naší chasy?
vždyť pak tu jindy již
bývá těmi časy.
7.
Ještě strop okolookolo,
kudy se sem vejde,
opletu břečtanem –
ale že pak nejde!
8.
Snad se mu některé
jehně zatoulalo,
a tak jej v roklinách
dlouho omeškalo.
9.
Tichounký měsíčku
rci mu v záři bledé,
jaký zde Lilida
nářek pro něj vede.
10.
Pro Bůh ach! jestli on
mezi vlky padne,
tedy zde Lilidin
život hořem svadne.
[3]