JARMILA.
1.
Jak darmo srdce hoří,
mé srdce plamenné!
co v světě tužbu zmoří?
níž darmo srdce hoří;
co v světě lásku zkoří?
krom lásky odměnné.
Jak darmo srdce hoří,
mé srdce plamenné!
2.
Kde růže trní nesla,
tam slušně nářek zní,
kde žádost v žalost klesla,
tam růže trní nesla:
mně žádost v žalost klesla,
mé srdce lkáti smí.
Kde růže trní nesla,
tam slušně nářek zní.
3.
I lkát a lkát a lkáti,
jest sladko duši ctné!
ach můžli láska láti?
jen lkát a lkát a lkáti,
tak rozkoš z rány ssáti
můž mírnit muky mé!
I lkát a lkát a lkáti
jest sladko duši ctné!