JARMILA.

Václav Hanka

JARMILA.
1. Jak darmo srdce hoří, mé srdce plamenné! co v světě tužbu zmoří? níž darmo srdce hoří; co v světě lásku zkoří? krom lásky odměnné. Jak darmo srdce hoří, mé srdce plamenné! 2. Kde růže trní nesla, tam slušně nářek zní, kde žádost v žalost klesla, tam růže trní nesla: mně žádost v žalost klesla, mé srdce lkáti smí. Kde růže trní nesla, tam slušně nářek zní. 3. I lkát a lkát a lkáti, jest sladko duši ctné! ach můžli láska láti? jen lkát a lkát a lkáti, tak rozkoš z rány ssáti můž mírnit muky mé! I lkát a lkát a lkáti jest sladko duši ctné!