PASTÝŘ.

Václav Hanka

PASTÝŘ.
1. Na trávném vrchu jarního času zamyšlen těžce ovce své pasu. 2. Darmo mi jasné slunéčko svítí, darmo se pro mne rozvíjí kvítí. [4] 3. Darmo zde háje zelené čnějí, darmo v jich houští ptáčkové pějí. 4. Darmo mně v trávě koníček cvrčí, stříbrný darmo potoček hrčí. 5. Radostí mou co mohlo prv slouti, všecko mne mrzí, všecko mne rmoutí. 6. Lilida dcera ubohé vdovy, Lilida sličná jako máj nový. 7. Jala mé srdce sama jsuc jata, stejná v nás obou milost vře svatá. 8. Teď mne však osud oddělil od ní, slyšte můj nářek Bohyně vodní! 9. Srdce mé stále po ní jen touží, na ni jen myslí, pro ni se souží. 10. Jako mha časy zmizely oku, co sem pas stádo při jejím boku. 11. Tak jako dětel okřívá rosou, tak jak on vadne podťatý kosou. 12. Tak i mé srdce při ní hned mladne, teď ale mdlí a pomalu vadne. [5]