MINA.

Václav Hanka

MINA.
1. Děva květe, v mladoleté sličnosti se rozvíná, v její tváře růžná záře obrazet se počíná. 2. Oči její paprslejí mladistvou spanilostí, z koralových ustou jejích plyne sladkost s milostí. 3. Kudy chodí, city plodí, vábí na se hledění, vlévá radost, kouzlí žádost k milostnému svedení. 4. Ples mu svatý, život zlatý z hvězdných končin vyplyne, koho k svému nevinnému srdci Mina přivine. [8]