ZASTŘENÉ OKNO.

Karel Babánek

ZASTŘENÉ OKNO.
Nesmělé kroky děcka zřídka zabloudily, v ten chladný pokoj s oknem zastřeným, ve vůni resedy a ve vzpomínkách teskných, jenž zdál se snít,snít jak s okem přivřeným. Jak divný stesk by šel pokojem, v jehož okně sen motýl mrtvý dosnil o květech; pohádky o divném tajemství v očích dětských, vždy zvědavých rozesnil očích těch. Po čemsi minulém, co už se nenavrátí, stesk jakýs pokoj jakby v sobě skrýval, v mlčení chladném, v sebe uzavřený – na skříni číňan smutně hlavou kýval.