HODINY.

Karel Babánek

HODINY.
I. I.
 Měsíc se v okna dívá – mdlá víčka míjí sen, tišinou noční hodin krok spěšný slyšet jen. Noc tichá. Dávno v oknech zhasili světla již – hodiny spěšným krokem čas měří hrobu blíž. Už všecko odpočívá, hodiny dále však čas měří kvapným krokem, tik, tak, a tik a tak. II. II.
 Tak spěšným tím jdou krokem, výsměšným, včera, dnes – den k večeru je dlouhý, a radost nepřines. A násilný jich volá v tesklivé snění hlas, že už se připozdívá, a změřen že je čas. Že marno vše, tak marno, jich dále spěchá krok, hlas v teskné volá chvíli tak den co den, co rok. 43 III. III.
 Tikotu naslouchám zase hodin těch starobylých, a jakoby vyprávěly o dobách dobrých i zlých. Do ticha večera splývá jich melodický hlas, – dvě hlavy se chýlily k sobě a bílý měly vlas... A pohádku vypráví starou z dob dávno minulých, pohádku sentimentální, o dobách dobrých i zlých. IV. IV.
 Do noci hodiny hlásí čas temným úderem, zadřímly ulice v stínech – buď pokoj lidem všem. Ty ozvěnou provázen kroků, dál půjdeš nocí však, neklidné maje srdce, a zasmušilý zrak.
Básně v knize Zaváté cesty:
  1. Zapadlé vísky, městečka malá,
  2. NA STAROU PÍSEŇ.
  3. TAK BYLO VČERA...
  4. KOMEDIANTI ŽIVOTA.
  5. KLID VEČERA.
  6. NOC SVATOJANSKÁ.
  7. NECH V DROBNÉ DLANĚ...
  8. V TOVÁRNĚ.
  9. POSLEDNÍ CESTA.
  10. UTONULÁ.
  11. STESK PO DOMOVU.
  12. Letní noc, nebe plné hvězd,
  13. BALLADA JARNÍ NOCI.
  14. PODZIM.
  15. A ROKY JDOU...
  16. HLASY MĚSTA.
  17. ZAKLETÝ ŽIVOT.
  18. ZASTŘENÉ OKNO.
  19. STARÝ DŮM.
  20. POHÁDKA.
  21. STESK NOCI.
  22. CESTOU.
  23. VÁNOCE.
  24. HODINY.
  25. TESKNO MI...
  26. NA OPUŠTĚNÉ CESTĚ.