I. I u mé hrudi píseň zní,

Alexandr Balcárek

I.
I u mé hrudi píseň zní, I u mé hrudi píseň zní,
 tak bouřná a tak tklivá, a srdce mé hned žalostí, hned radostí zas zpívá. Tu žalost budí osud tvůj, ó vlasti moje drahá, mně z oka roní slza se: „Zdaž dojdeš jednou blaha?“ Než tu hned píseň bouřně hřmí: „Aj, vzejde slunce spásy! Jen v činu znoj se, vlasti má: Toť záře nové krásy!“ [3]
Básně v knize Pozůstalé básně:
  1. I. I u mé hrudi píseň zní,
  2. II. Teď mocný vane světem duch
  3. III. Kde jsi, dobo žádoucí,
  4. IV. Ó drahá matko přírodo,
  5. V. V chrám přírody rád chodívám
  6. VI. Ó běda, komu osud zlý
  7. VII. Vám, geniové světoví,
  8. VIII. Po lukách, hájích chodívám
  9. IX. Ó vlasti moje, Moravo,
  10. I. Ach, ty sladký pěvče Nadtatranský,
  11. II. Ha! ty zlobo světa blahoborná,
  12. III. Rode slávy, rode strastí děsných,
  13. IV. Oj, kých ty jsi přečkal krutých věků!
  14. V. Nuže vzhůru, bratři, slavské vlasti
  15. Pád říše Velko-Moravské.
  16. Moravanův sláva.
  17. Slávy vesna.
  18. Moravan.
  19. Sirý mládec.
  20. Neshoda v světě.
  21. Rakouské vyznání lásky.
  22. I. O kéž se vzejme celý svět,
  23. II. O synu, nejev světu tíž,
  24. Na vlasť.
  25. Má píseň.
  26. Můj zpěv.
  27. Vzhůru pro svobodu!
  28. Bída.
  29. Píseň ubohého vlastence.
  30. Nuzák šílenec.
  31. Mé srdce.
  32. Člověk a slavík.
  33. Píseň Čechoslovanův.
  34. Duchu světa sláva!
  35. Každým rokem příroda
  36. II. Co to vesmír šepotá
  37. Moravě na rok 1861.
  38. Píseň junákův roka 1861.