Nuzák šílenec.

Alexandr Balcárek

Nuzák šílenec.
Duše má se v nejistotě strastiplné chvěje, a ten svět hle! tupocitý se mi jenom směje. 43 On se směje, kdy mu jevím tíže žití svého, a mne jmenuje – ó světe! vždy jen šíleného. Ba snad že má duše strastí v šílenství upadne: a mé srdce žalem sťaté, jak květ bolem zvadne. Já jsem šílen, že se směji světa šílenosti, a že spílám jeho rekův podlé nadutosti.
Básně v knize Pozůstalé básně:
  1. I. I u mé hrudi píseň zní,
  2. II. Teď mocný vane světem duch
  3. III. Kde jsi, dobo žádoucí,
  4. IV. Ó drahá matko přírodo,
  5. V. V chrám přírody rád chodívám
  6. VI. Ó běda, komu osud zlý
  7. VII. Vám, geniové světoví,
  8. VIII. Po lukách, hájích chodívám
  9. IX. Ó vlasti moje, Moravo,
  10. I. Ach, ty sladký pěvče Nadtatranský,
  11. II. Ha! ty zlobo světa blahoborná,
  12. III. Rode slávy, rode strastí děsných,
  13. IV. Oj, kých ty jsi přečkal krutých věků!
  14. V. Nuže vzhůru, bratři, slavské vlasti
  15. Pád říše Velko-Moravské.
  16. Moravanův sláva.
  17. Slávy vesna.
  18. Moravan.
  19. Sirý mládec.
  20. Neshoda v světě.
  21. Rakouské vyznání lásky.
  22. I. O kéž se vzejme celý svět,
  23. II. O synu, nejev světu tíž,
  24. Na vlasť.
  25. Má píseň.
  26. Můj zpěv.
  27. Vzhůru pro svobodu!
  28. Bída.
  29. Píseň ubohého vlastence.
  30. Nuzák šílenec.
  31. Mé srdce.
  32. Člověk a slavík.
  33. Píseň Čechoslovanův.
  34. Duchu světa sláva!
  35. Každým rokem příroda
  36. II. Co to vesmír šepotá
  37. Moravě na rok 1861.
  38. Píseň junákův roka 1861.