II. Ha! ty zlobo světa blahoborná,

Alexandr Balcárek

II.
Ha! ty zlobo světa blahoborná,
Ha! ty zlobo světa blahoborná,
již-li staneš u své krutosti? což i dále ve své podlosti rozkrváceti chceš srdce svorná? Ta-li mrzká zášť všem věkům vzdorná státi bude u své příkrosti? neustoupí spolné milosti, jež by svrhla pouta myslí sporná? Ano, praví duch mi, pokud vášně divě budou srdcem zmítati, potud v bouří jeku prostopášně zášť ta, závisť bude trvati. Šlechtou srdce, osvěty jen snahou získati lze harmonii blahou.