Mé srdce.

Alexandr Balcárek

Mé srdce.
Srdce mé, ty’s citův schránka, ohlas dojmův cítěných! Duch můj létá, citem nešen, bloudí v krajích nadhvězdných. Jak to srdce divně cítí, brzo plesá, brzo lká, tu zas, jak by pookřálo v písni rozplynouť se zdá. 44 Srdce, rci, čím jest to asi, rychleji že proudí krev, duch že spěje k ideálům, zřím-li nebes krásy zjev? Hmota mizí, duch že spěje v kraj, kde žádný není klam: kdeže věčné lásky sídlo, pravda plaší světa mam. „Toť ta jiskra s nebes výšin, božského jsouc původu.“ – Proto srdce k výši spěje, tam svou hledá svobodu.
Básně v knize Pozůstalé básně:
  1. I. I u mé hrudi píseň zní,
  2. II. Teď mocný vane světem duch
  3. III. Kde jsi, dobo žádoucí,
  4. IV. Ó drahá matko přírodo,
  5. V. V chrám přírody rád chodívám
  6. VI. Ó běda, komu osud zlý
  7. VII. Vám, geniové světoví,
  8. VIII. Po lukách, hájích chodívám
  9. IX. Ó vlasti moje, Moravo,
  10. I. Ach, ty sladký pěvče Nadtatranský,
  11. II. Ha! ty zlobo světa blahoborná,
  12. III. Rode slávy, rode strastí děsných,
  13. IV. Oj, kých ty jsi přečkal krutých věků!
  14. V. Nuže vzhůru, bratři, slavské vlasti
  15. Pád říše Velko-Moravské.
  16. Moravanův sláva.
  17. Slávy vesna.
  18. Moravan.
  19. Sirý mládec.
  20. Neshoda v světě.
  21. Rakouské vyznání lásky.
  22. I. O kéž se vzejme celý svět,
  23. II. O synu, nejev světu tíž,
  24. Na vlasť.
  25. Má píseň.
  26. Můj zpěv.
  27. Vzhůru pro svobodu!
  28. Bída.
  29. Píseň ubohého vlastence.
  30. Nuzák šílenec.
  31. Mé srdce.
  32. Člověk a slavík.
  33. Píseň Čechoslovanův.
  34. Duchu světa sláva!
  35. Každým rokem příroda
  36. II. Co to vesmír šepotá
  37. Moravě na rok 1861.
  38. Píseň junákův roka 1861.