Krása.

Josef Vlastimil Kamarýt

Krása.
Směje se krása, růže hustolistá Z ňáder Juliiných, z jejího věnce, V srdci zápachů chovajíc libezných Svou pro Julinku. Směje se krása též ze klínu Vesny, Jabloň osněžená květem nadějným, Máji vůni, slast medomilce, chrámu Světlo dajícím. Směje se krása, aj, na Vlasti lůně, Vlastenec nadaný duchem Lumíra; Jej Milostky líbaly věncujíce V oslavu Českou. 9