Anakreonovy písně.

Josef Vlastimil Kamarýt

Anakreonovy písně.
1. Roztomilý holoubku! Odkud pak letíš, odkud? Odkud toliko vůně, Kvapně letě, z povětří Dýmáš a na mne leješ? Kdo jsi? co máš na práci? Anakreon mne vyslal K mladíkovi Batyllu. Prodala mne Kytera Za slavozpěv maličký, A já Anakreona, Co ji, v tom obsluhuji; A jeho, jak vidíš teď, Psaníčka roznáším. I slibujeť, že brzo Mne učiní svobodna. Než, byť i hned mne pustilpustil, Chci otrokem být jeho. 100 Nebo k čemuž bych létal Po poli a pohorcích, A po stromech sedával, Jahody co plané jedl? Nyní jídám chlebíčka Z rukou Anakreona Samých uchváceného. I vína dá mně píti, Které mi sám připijipřipijí. Podnapilý oblétám, A šedivého pána Křídélkama zastírám, Zdřímaje pak na jeho Barbytu se ukládám. Tu všecko máš. S Bohem již! Hle, jak tys učinil mne Větším straky štěbetkou. 2. Hle, jaro kdy zas přichází, Růže jak množí Milostky, 101 Rozebouřené, hle, jak se Moře usedá tichotou; Na vodě se kachna kolíbá; Hle, jeřábové jak táhnou; A slunéčko jasně svítí, Mrakové nebes zachází. Pole úroda stkví se vůkol, Olivy třpytí se z listí; Šťáva vínová vrací se, A nové ratolesti kvetou Ovocem, zdobujíc se listím. 3. Co do věcí mi Gygea, Mocného krále Sardů? Ni zlato mé kochání, Ni závidím vládykám. Mám na starosti, mastí Vonnou si tříti bradu, Mám na starosti, růží Hlavu si věncovati. Jen o dnešek starám se: 102 Co zjítra jest, zda víme? Dokad slunéčko svítí, Jen tedy pí a hraj dost, A dej obět Lyegu: By, nemoc až nastoupí, Neděla: Píti nesmíš! 4. Kastalinky Erota Opoutavše věnečky K Spanilosti dovedly. A nyní Kyterea Chce, vyplatky nesoucínesoucí, Si vykoupit Erota. I byť jej kdo vykoupil, Nejde, zůstane rád on; V službě té již uvykl. 5. Blahodíme tě, Cikádo, Ana na stromu výsosti 103 Rosy jen malounko pivši Jako králová si pěješ. Vše ti náleží na vůkol, Cokoli v poli uzíráš, Cokoli nesou ti Hóry, Ty milenka jsi pastýřům, Nikomuž neuškodící. Ty pozemčanům radosti Milo léto kochající. Kochajíť tebe i Musy, Tě kochá i sám Apollo, Libohláskem an dařil tě. Tebe ni starost netiskne, Země dcerko blahopěvná, Masa, krve, vášně prostá; Ty bohům skorem jsi rovna. 104