ARTHURU UPSONOVI,

Antonín Klášterský

Tys ve své písni přál si, básníku, by odved kdys Posel hvězdných luhů za tiché noci, kdy jsi po zvyku usedal v knih svých milovaných kruhu. Leč Příroda, jíž nejsladčej jsi pěl, tak vzplála k tobě láskou stále prudčí, že sama chtěla slíbat rtů tvých pel, tvůj vypít dech, strhnout do náručí. Ó, zda jsi viděl, když tvůj hbitý člun jen na hladině letěl po jezeře, kol do tajemných, nevyzpytných run vln šeptajících vodní pláň tu čeře: jak z hlubin k tobě výš se rozpíná dvé bílých jejích láskyplných ramen, že ze svého jsi člunu do klína náhle klesl, její láskou zmámen? A jaký taj to šeptala v tvůj sluch a jaký nápěv kolébavky plesný, že’s oči zamk’, tvých paží pohyb ztuh’, že v objetí jsi jejím padl ve sny? Ó, spi, ty šťastný, jenž jsi zhasl čist, ne s Petrarkou, jak chtěl’s, leč jako Shelley, než poranil chladných větrů svist, než ve tvém srdci písně dovyzněly! Ó, spi, kde není bolesti ni ran, kde sosen šum jen v stříbrné zní luně; tvých písní dech přes širý oceán ke mně vane, sladká květů vůně. Též tu sedím v kruhu milých knih, a tichá noc je kolem beze zvuku, v níž duše s duší setkává se v mih tvou cítím, tisknu duchovitou ruku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

370. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEKNÍNY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Noc. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  4. KRÁLOVSKÉ JEZERO. (Antonín Klášterský)
  5. ŽÁBY (Jan Opolský)
  6. SYMFONIE LUNY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Prosba. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NOCTURNO. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. RYBÍ POHLED. (Otakar Theer)
  10. Ve skalách pěšina... (Rudolf Richard Hofmeister)