V nemoci mé dívky.
Věj, ty jemný větříčku,
Do italských zahrad,
Přiviň kvítí k srdíčku,
Napotom se navrať.
Navrať se co ambra,
Kteráž nervy sílí,
Navrať se a zavěj,
Kde milenka kvílí!
Dej očinkám svitu zas,
Tvářičkám však krásy,
Ustům popřej stříbra hlas
A srdéčku spásy.
Věj, větříčku milený,
Věj co rajská vůně,
Vůkol prosté postýlky,
Kde milenka stůně.
Až se děvče přemilé
Tebou stane zdrávo,
43
Obdržíš ty jediné,
Nebešťanské právo.
Ptáš se jaké? větříčku!
Ejhle práva znaky:
Dám-li dívce hubičku –
Líbej ty ji taky!
44