Slzy.
Oči modré zaplakaly,
Že ty oči černé
Navzdor slibům tisícerým
Nezůstaly věrné.
Kdo nad cizí nevěrností
Trpké slzy roní,
K tomu anděl Páně vděčně
Hlavu svoji skloní.
Skloní hlavu, schytá slzy
V snaze přesrdečné,
By je mohl předložiti
K trůnu lásky věčné.
Kde však oko plakat musí
Pro nevěrnost svoji:
Tam ten anděl s tváří smutnou
Nepohybně stojí.
Stojí, stojí nepohybně,
Až to oko zkusí:
Že se každá nesrdečnost
Oplakati musí.
46