Pobožnost jest ke všemu užitečna.

Pobožnost jest ke všemu užitečna. (Tim. 4,7.)
Moudrosti počátkem .Boží jest bázeň, (Sir. 1,16.) jenom z ní vyrůstá blaživá kázeň; bez Boha, bez kázně blaženě žíť může jen nemoudrý blázínek chtíť. Věčný Otec, Syn a Duch nerozdílný jeden Bůh; slavme, lidé myslící, nejsvětější Trojici. Kde se v domě chválí Bůh, tam je šťastných lidí kruh; panuje tam sama ctnost, vyhoštěna každá zlost. Buď rychlým k práci, rychlým k jídlu, jen tak žít budeš v dobrém bydlu; však před jídlem i před prací ať duch se k Bohu obrací. Kdo se rouhá věcem svatým, ten jest hadem, jedovatým; opatrně se ho straň, před záhubou duši chraň. S druhem zbožným rád se spoj, s ním se nikdy nerozdvoj. [5] Bezbožného čeledína chraň se víc než zloděje; zbaví tobě dceru, syna svaté víry, naděje; čeledína nábožného važ si jako syna svého. Bratře, sestro, v Boha pevně věř, Bůh jak velí, řeči, skutky měř, nechovej se jako divá zvěř. Ne kdo pouze říká: „Pane, Pane,“ dědicem se slávy rajské stane, ale ten, kdo z hlubin srdce svého,svého činí vůli Otce nebeského. Jenom rozum chorý dělá Bohu vzdory. Nevěříš-li Bohu, jak ti věřit mohu? O svatou-li věc nám běží, osoba ať stranou leží. Kam tě Bůh povolal, tam vždy rád stůj; spasný tam vyměřen úkol je tvůj. Začátek a konec všeho: Bůh a svatá vůle Jeho; vůli Boží církev zná, bezpečnou ti zprávu dá. Znáš-li světců příklady, zapudíš zlé úklady; ctitele jich obrazů zbavuje Bůh úrazů. „Všeho do času, Pán Bůh na věky,“ 6 straň se zápasu, pro zlé nevděky přijdou na váhy, bez tvé námahy. Ty co tajně kuješ, mníš, že nikdo neví? Chybně rozumuješ, Pán Bůh všecko zjeví! Hodinou kajicně ztrávenou věčnost lze nabýti blaženou. Svatá Maří Magdalena, po veškerém světě ctěná, byla velkou hříšnicí, a jest přece světicí; poznalať, že v Církvi Krista spása jistá se jí chystá. O ctnost-li svou duši zloupíš, lacino si peklo koupíš. Žiješ-li jak zvíře bez víry, rychle zalez někam do díry! Statečným bojem jsi mohl mít nebe, ty jsi však zbaběle zaprodal sebe; nyní hned zmužile počni se káti, pak se ti ztracená svoboda vrátí. Dávej si podrývat zbožnost a víru, brzičko octneš se v chomáči štírůštírů, veta je po štěstí, blahu a míru. Buď zbožným jako otec tvůj a děd a vnikni v jádro bohumilých věd, bys v nevěrecké tmářství nepoklesl, a ovoce jen dobrých skutků nesl. 7 Ten, kdo není Bohu věrný, zajisté má záměr černý; k takému se nesmíš vinout, nechceš-li s ním spolu zhynout. Zázračná ta světa krása všemohoucnost Boží hlásá; v Boha-li kdo nevěří, čím se duch v něm vyšeří? Jasnou pravdu tobě chystá silná víra v Boha Krista. O Boha-li málo dbáš, neříkej, že rozum máš; jenom pomatené hlavy s zvěří na roveň se staví. Rozumným že tvorem sluješ, za to Bohu neděkuješ? S Božími si tvory hráš, Stvořitele nepoznáš? Tím-li sobě život sladíš, k opicím-li sebe řadíš? Kdyby op též duši měl, více by ti pověděl! Kam vás pošlu ubožáky? Do vsi mezi hodné žáky! Kdo chrám Páně zanedbává, člověkem se bídným stává. Nevzývaný, neprošený, Bůh-li dát má dar ti cenný? Modliti se nepřestávej, Bohu čest a chválu vzdávej. Stále nám něčeho potřebí, všeho dost Pán Bůh má na nebi. 8 Před Bohem všickni jsme chudobni, všichni jsme žebrákům podobni. V Písmě máme přikázání: „Modlete se bez přestání!“ Na Boha vždy pamatujme, práci svou mu obětujme; modlitbou též práce jest, Bohu díky, chvála čest! Pracuješ-li bez Boha, radost tvá je nemnohá; pracuj třeba bez oddechu, práce tvá jest bez prospěchu, Bohu-li ji v oběť nedáš, a jen vlastní chválu hledáš. Boháči i chudáci, bez Boha jsou bídáci. Lenost, zloba, prosté klení, ku prospěchu lidem Není. Modlitba a zbožná píseň, zapuzuje každou tíseň; odstupuje únava, mysl dobrá zůstává. Blažen, kdo se k pravdě hlásí: „Mimo Krista není spásy!“ Blaha, spásy marně hledá, Kdokdo se Kristem vésti nedá. Proč jsi smutna, duše moje, útěchy-li neznáš zdroje? Děsí-li tě zemský ruch, víš, kde sídlí věčný Bůh. Těm jen možno blahou svornost míti, jimžto slunce pravdy Boží svítí; 9 bez Boha jest rozum lidský krátek, odtud všechen mezi lidmi zmatek. Snadno mýlí se, kdo nepřiloží k řeči, k skutkům loket pravdy Boží. Chceš-li míti život skvělý, čiň, co Církev Boží velí; v Církvi žije Kristus Pán, On nám chystá v nebi stán. Proti Církvi zhoubný ruch podněcuje satan duch, od Církve kdo odbočí, zlému duchu otročí; u běsa kdo spasu hledá, tomu běda, třikrát běda. Věrný křesťan raduje se, bližnínu-li radost nese; ví, že rázem radost trojí Bohu, jemu, sobě strojí. Jak zní naše úloha? „Všechno čiň jen pro Boha!“ Věrně stůj v svém povolání, Bůh ti dá Své požehnání! Z pravých dějin vlasti zvíš, že ji spasil vždy jen kříž. Zlopověstná nevěra – mátoha a příšera. Bližnímu co člověk schystá, tím se dotýká i Krista; Kristus přísně soudit bude velmože i lidi chudé. Svatý Zákon Boží velí: „Lásku měj i k nepříteli“; 10 smířlivě se k němu měj, upřímně mu odpouštěj; zbav se hněvu všeho, získáš duši jeho. Buší-li kdo do tebe za svým hříšným zlozvykem pomlouvačným jazykem, rozpomeň se na nebe. Zloba jen a blbost pouhá Bohu se a Církvi rouhá; kazí pravou svobodu ubohému národu. Nadarmo se, mudráci, rozoumek váš trmácí. „Že nejsi teplý ani chladný, než vlažný jen, a nejvýš vadný, že nechceš věrou ve mně růst, já vyvrhnu tě ze Svých úst.“ Střídmé jídlo, mírné pití, to je těla živobytí. Duše také musí žít, chce svůj pokrm, nápoj mít; Kristus, aby živil tebe, za pokrm dal tobě Sebe. Duše nikdy zdráva není, bez Boha a bez Zjevení. „Co rozoumek rozumných nevolí zřít, to konává prostinký dítěcí cit.“ Kdo ku pravdě zjevené kloní svůj sluch, jen tomu dá světlo Své přesvatý Duch. Chceš-li vzdělat přikázanou líchu, vymyť z duše nekřesťanskou pýchu; 11 tam se půda dobře rozorá, pluh kde táhne pravá pokora; Bohu pýcha vždy je odporná, mila jest Mu mysl pokorná. Neoslavuj ničím sebe, slav jen Boha, hledej nebe; k Bohu, k nebi krok jdi tvůj, k Bohu veď i národ svůj; tak jen dobrá tvoje snaha zde i věčně dojde blaha. Nenalezne nikdo nebe, hledá-li jen všude sebe; čest a slávu Boží hledej, v tom se nikým mýlit nedej! Nikdy nejsme na tom světě sami, Bůh se dívá všemi hvězdičkami. Nevěra. Nevěra.
Čím víc hříchy nevěry se množí, tím víc rostou přísné tresty Boží! Pomatených lidí mělké hlavy Církvi Boží na odpor se staví. Mnohou škodu činí oheň, voda, z nevěry jde mnohem větší škoda. Jenom člověk plný pýchy, haní ctnosti, chválí hříchy. Člověk veden nevěreckým vzdorem, činí sebe nerozumným tvorem. Kdo svou vůli s Boží vůlí spojí, vždy má naplněnou vůli svoji. 12 Láska k národu a vlasti. Láska k národu a vlasti.
Nemá-li kdo lásky k národu, živ jest jemu jenom na škodu. Nectí-li kdo mrav a jazyk dědů, v rozumu svém prašpatnou má vědu. Znej a konej zbožných otců víru, nebo kliď se v doupě netopýrů. Heslo: „Národ, Bůh a Král“ otec můj mi odevzdal. Koho blaží karban, chlast, nemiluje Boha vlast. Heslem tvým buď: „Bůh a vlast,“ v tom se nikdy nedej mást. Věz, jak zní křesťanská úloha: „Bližního v lásce měj pro Boha!“ Nade všecko Boha miluj, bližního pak jako sebe; s cesty té se neuchyluj, tak si zabezpečíš nebe! Kdo mrav dobrý, ctnosti kazí, bližním cestu hříšnou razí; říkejte mu dareba, jiných jmen mu netřeba; názvem tím snad přijde k sobě, nezahyne ve své zlobě. Ctít-li bude cizince ten, kdo nectí našince? Nikdo národ neubije, dokud jazyk jeho žije. Klidné stáří. Klidné stáří.
„Proti věku není léku,“ nijak smrti neuteku; 13 co mám dělat, dobře vím, svátostmi se připravím. Josef s Marjí buďte se mnou, osvěcujte cestu temnou; veďte duši v jasnou říši k Bohu Soudci, ku Ježíši! „Mladost,Mladost radost,“ říkává se; řeč ta s pravdou srovnává se, pokud v duši za mladosti těžký hřích se neuhostí. Nepodvratně v Boha věř, každý krok svůj pravdou měř; takým buď tvůj život celý, jak ti Církev Páně velí. Pravdu svatou Církev hlásá, v Církvi blaho, v Církvi spása; zbožná kniha; slovo Boží pravé blaho denně množí. Vizte Církve protivníky po různu neb celé šiky; hnusné jejich lži a skutky plodí hádky, vřavy, půtky; darmo hledáš u té chásky ku bližnímu pravé lásky. Co má vzejít národu ze zloby a podvodu? Bloudícímu. Bloudícímu.
Člověče, vždyť rozum máš, nebuď slep a nebuď hluch, poučiti-li se dáš, osvítí tě věčný Bůh; 14 sice s blahem svým se mineš, zde i na věčnosti zhyneš. Čiň, co Kristus káže tobě, nesetrvej v hříšné mdlobě. Pán Bůh všechno všude vidí, Boha nikdo neošidí. Co se ve tvé mysli mihne, Bohu ihned známo jest; za čin každý tebe stihne milá odplata neb trest; vždy a všude, ve dne, v noci, Bůh má tebe ve Své moci. Desatero přikázání spravedlivý Bůh nám dal; hříšník dej se na pokání, by zas na milost jej vzal. Člověk křivdy utrpěné velmi těžko zapomíná; Pán Bůh viny napravené nikdy více nevzpomíná; dokonalá náprava ve zpovědi nastává. Nevěrců má každá doba, pekelná z nich mluví zloba. Kam se nesou jejich snahy? Hubí vlasti život blahý! Rodiny a národ souží, při tom lhou, že vlasti slouží; proti pravdě řvou a štěkají, jak zlý duch se kříže lekají. 15 Co nám blaží tělo, duši, darem Božím zváti sluší; pravou cenu každé snahy objeví nám soudní váhy. Rouhači do ucha. Rouhači do ucha.
Přítelíčku, slyš a vtip se, přestaň plkat, nebo syp se; jinak-li se tobě zdá, také dobře, půjdu já. Komu víra v duši zmírá, často s oka slzu stírá. Živá víra v Boha Krista lidem pravé blaho chystá. Kdo dá výhost svaté víře, bude žíti jako zvíře. Věčný Bože na nebi, Ty znáš moje potřeby; pro zásluhy Jezu Krista milost Tvá mi bude jistá. Chceš-li míti život blahý, zasvěť Bohu všechny snahy. S lidmi zbožnými se spřízni, tak se vyhneš mnohé trýzni. Nevědomost, zloba pouhá zjeveným se pravdám rouhá! V Kristu plná jasnota, mimo Krista temnota; učenci i neučení bloudí, jsou-li bez Zjevení; o tom důkaz účinný mají lidstva dějiny. 16