Řemesla a obchody.

Řemesla a obchody.
Velká láce, špatná práce. Někdy hloupý dobře koupí. Budeš-li se chránit podvodu, požehná Bůh tvému obchodu. Času málo, práce moc, nastavovat musím noc. Řemeslník podle zvyku v slovu stojí zákazníku; kdyby lhůtu překročil, do škody by zabočil; v této věci nechybuj, jenjen, co možno, přislibuj. 35 Zákazníku stůj vždy ve slovu, tak jen přijde k tobě poznovu. Moudrý člověk na práci hledí víc než na láci; pracuj vždy jen svědomitě, ochotná mzda potěší tě. Nesprávně-li získáš zlatku: za chatrnou práci, látku, z toho nevalně se teš, jenom jednou oklameš. Záliba a píle spolčují se mile; se zdarem se jistě shledá člověk ve svém díle. Zálibu a píli milý Pán Bůh sílí; k Němu povznášejme v práci mysl každou chvíli. Kdo rád pozdě s lůžka vstává, do práce se nerad dává, výděleček malý brává. Čemu dobře nerozumíš, do toho se nedávej; při tom však, co dobře umíš, rád a pilno sedávej; jinak jistě proděláš, přijdeš o to, co už máš. Spravedlivé účtování zákazníky neodhání; každý v účtech nepořádek pramenem jest škodných hádek; 36 obchod dobře založený bez pořádku tratí ceny. Kdo víc vydává než přijímá, úpadek mu brzy zahřímá. Lépe halíř denně uložit, nežli o halíř dluh rozmnožit. Korunu kdo míti žádá, halíře ať pilně střádá. V mládí se ti dobře daří, nezapomeň na své stáří. Kdo má mnoho řemesel, obyčejně bída ze všech na něj hlídá; jednomu se dobře uč, s ním se nikdy nerozluč. Každé řemeslo a povolání zasluhuje uznání a čest, zbožný-li a věrný člověk jest, nemine ho Boží požehnání! Zlaté dno. Zlaté dno.
Andělský to věru zjev, zní-li v dílnách krásný zpěv. Když se v dílnách zbožné pělo, řemeslo dno zlaté mělo; ono ho i dneska má, na Boha-li dělník dbá. Řemeslo dnes proto tratí chválívané své dno zlaté, že se lidem zhusta hatí rozum, mrav a ctnosti svaté. 37 Kdo se řádně vyučí, moudře s časem pokračuje, hry a pitky nemiluje, zlaté dno si zaručí. Řemeslo tvé má dno zlatézlaté, jen ty konej ctnosti svaté. Modli se a veškeru v Boha skládej důvěru. Každý svátek, neděle stroj ti radost v kostele, zbožná píseň, slovo Boží, blaho, moudrost v duši množí. Manželku a děti vždy měj na paměti, lenosti se chraň, hospody se straň, bedlivě rok od roku všímej sobě pokroku. Moudrý otec, zbožná choť dítky v dobrých mravech voď. Čeho nezbytně je třeba jako vezdejšího chleba, z výdělků svých doma měj, zbytek věrně ukládej, abys nebral na se dluh, kdyby zlý den seslal Bůh. 38 Zdař Bůh řemeslům.
Obuvník. Obuvník.
Žádná botka česká není jenom hezká; jest i z dobré kůže pro ženské i muže, boty hochů, děv,děv krášlí pevný šev; kde kdo chválí svého mistra výborného. Kožešník. Kožešník.
Libují si v tuhé zimě staří, v kožichu že dobře jim se daří; v kostele i doma mnoho díku tiše vyslovují kožešníku; teplému jsou rouchu velmi rádi za let, kdy se v žilách krev jim chladí; na ovečky, jichžto rouno mají, stařečkové vděčně vzpomínají. Kominník. Kominník.
Kominník je sice černý, ale domů přítel věrný. Kominníka slušně ctěte, dobře-li vždy komín mete; zbavujeť dům požáru, aby zůstal bez zmaru. 39 Krejčí. Krejčí.
Mistr krejčí dovedný postaví šat úhledný; vezdy dobré látky mívá, horké jehly neužívá; známá chvála odvěká: „Krejčí dělá člověka!“ Bednář, zámečník a truhlář. Bednář, zámečník a truhlář.
Výbornému bednáři, zámečníku, truhláři,truhláři chválu vzdává hospodyně, ba i její moudrá tchýně; necky, štoudev, dřízek, díž v potřebě má léta již. Dvéře truhly, všechny schránky na talíře, mísy, džbánky, vše je ze zdravého drva, a to ovsem dlouho trvá I ty klíče, zámky, skoby: přetrvají pozdní doby. Vsak ty české matky, děvy,děvy starají se bez úlevy; všechno nádobí se třpytí, jak to jarní, luční kvítí. Kolář a kovář. Kolář a kovář.
Výborného koláře, umělého kováře, ať je doma, ať je v dáli, rolník sobě vezdy chválí. 40 Sáně, vozy, brány, pluhy kolář vzdělá v soulad tuhý; kovář dodá strojům všem trvalosti kladivem; snadno pluh se otáčí na souvrati oráči. Spokojeně selka hledí, na voze-li s mužem sedí. Kovář-li je v práci snažný, váží si ho i kůň tažný. Chválím v zimě, na jaře koláře i kováře. Továrník a dělník. Továrník a dělník.
V jakémkoli podniku spravedliv buď k dělníku. Ty dáš důvtip, jmění, píli, on dá v podnik svoje síly, výdělek ať s tebou sdílí; dělník bude Tebe ctít, budete se dobře mít; jste-li oba nábožni, budete i zámožni. Kdo z vás zajde na zlé scestí, jistě klesne do neštěstí. Dělníku i zemanu zle je sloužit satanu. Ze všeho něco a z celého nic, ve všem pak obrátíš na ruby líc. 41