Moudrost a chytrost

Moudrost a chytrost
Člověk moudrým buď; to věz: chytrým jest i kun i pes, – hlava tvá ať moudrost hostí, chraň se hříšné zchytralosti. Domnělá tvá chytrost velká u moudrých jest směšně mělká. V rybníku čím žravá štika, tím je podlá chytristika. „Musím na něj zchytra jít,“ přítelíček říká žid. Moudrost lidem přísluší, chytrost škodí na duši; chytristika, zkáza klidu. mnoho zlého tropí v lidu. Chytráček-li nevěrec hanobí vám svatou věc, hned mu zradu připomeňte, a jej z klidné chaty žeňte. Chytrý štváč. Chytrý štváč.
Každý člověk chytrista mluví jako lutrista: „Směle vsaď, vyhráš snad!“ Pozná-li se jeho lest, po ubohém veta jest: zhyne jako had. I ty štváči, smělý lháři, vidíme tě v plné záři; jizlivý tvůj mam a klam nezastře už oči nám! 42 S dobráky se zrádně bavíš, před sebe je v půtce stavíš, lež svou na rety jim dáváš a pak k nim se odvoláváš: „Viziž, světe, tito všeci svědčí o mé dobré věci –“ ale brzy všechen sbor protře sobě temný zor. Nebude dbát na štváče, před ním-li se rozpláče. Neposlušný Jonáši, už tě žralok odnáší! K břehu pravdy v rybě pluj, kaj se, zachraň život svůj! „Chytrost nejsou žádné čáry,“ vnuká ji však zlý duch starý, aby množil hříšné sváry. Když mluví mistr chytristiky, jenž vlastnosti má hada, štiky, a srdce svadlé, rozum kusý, – mne naskakuje kůže husí. Činnost chytrákova. Činnost chytrákova.
Chytrák v duši bez pokoje zhusta klopí oči svoje, každým slovem pravdu kryje, ale lež svou marně myje. Prozíraje ubožáka, nerad hledím na chytráka, mluví-li mne slova chvály, a má za to, že mne šálí. 43 Chytráček rád pikle kuje, výrok ze mne vytahuje; z výroku pak hejně těží, kde mu o zisk bídný běží. Chystá se jak na přednášky, na svá slůvka béře vážky; potom jde a muže lapá, po boku jim krůčkem capá. Statně drží jejich šosy, blábolí jim kdesi, cosi, nejeden mu nucen klopí „na dobrou věc“ (?) grošů kopy. Jiný, ovsem věci znalý a své kapsy více dbalý, odbude ho: „Nechci tobě, pomáhati ku ozdobě.“ „Jdi mi k šípku!“ moudrý radí, „se svou chytristikou hadí, upřímně služ dobré věci, jako pravé lásky reci.“ Chytrák-li se ke mně blíží, dusný vzduch hned hruď mi tíží; z daleka se jemu vyhnu, rychle v jinou stranu tíhnu. Měj vždy pravdu na paměti, již i školní znají dětí: „Skrývej sídlo v pytli s plevy, ono se přec časem zjeví.“ Opatrněj’ sobě vodí ti, jenž v službách světa chodí, nežli ti, kdož světlo znají, ale málo o ne dbají. 44 Chytrák svou jen slávu množí bratra maje za podnoží, běda jemu, třikrát běda, na pokání-li se nedá. Chytristika málo vniká do hlavy a do útrob; malou chvíli pne své síly, rychle klesá v černý hrob. Moudrostí a poctivostí, dožiješ se blaženosti. Moudrý bližním vlídně slouží, zchytralec se k lidem plouží, omámí a zle je souží. Před chytrákem jazyk za zuby, obracíť on slova na ruby; sladce tebe chválí v oči, za zády pak na tě sočí; chutě křivdí tobě, prospěje-li sobě. Upřímného přítele v úctě chovej zvroucněle; jeho moudré, dobré rady cennější jsou nad poklady. Vychytralí sobci neprospějí obci. Chytrákům se vyhni, k lidem moudrým tíhni. Za lubem má cosi zhusta, kdo má medu plná ústa. Kdo má na rtech samý med, často skrývá v duši jed. 45 Chytrák tebe chválí v oči, jinde lže a na tě sočí; pozor, ať zub jedovatý, nevryje se tobě v paty; s moudrými jen brávej radu, chytráků se chraň jak hadů. Chytrák jen dobráčka hledá, moudrý se oklamat nedá; štítí se podlého člověka, pomluvy jeho se neleká. Chytrák neštítí se lži a klamu, jistě však sám sobe kope jámu. Ať se chytrák, jak chce, chválí, moudrého přec neošálí. S upřímnými přátely člověk vždy je veselý. Kdo se ryzí pravdy doví ze škrabošky chytrákovy? Lítostně se na něj dívá, aneb dlouhou chvílí zívá. Před zchytralým člověkem spas se každý útěkem, ze rtů tvých co uslyší, jinde skroutit pospíší. S člověkem dvou jazyků nevol býti ve styku; jedním tobě lahodí, druhým však ti poškodí. Ne-li dnes, tož z jitra klesne liška chytrá. Chytrák bratru rakev tesá, a hle, on sám do ní klesá. 46 Slyšíš-li řeč mluvky ješity, není-li snad liškou podšitý? Chytráku moudrost se nehodí, onať mu prospěchů nerodí; ale ty s chytrákem nechybuj, vezdy jen moudře se pohybuj! Špatnost. Špatnost.
Zbuduji si život blahý, proto dále bez rozvahy; věc-li se mi nepodaří, před mých druhů s blbou tváří dovedu ten nezdar halit, na jiné svou vinu svalit. Chytrák tobě lichotí, jinde mluví naproti. V domě klidném netrp chytráka! On rád zvučně chválí sebe, aby naklonil si tebe, neprozíravého dobráka. Slyš, jak mluví k tobě, je-li sám, a jak nápadně hned mění chování a slova, zření, náhle-li kdo třetí přijde k vám. Chytrák jednou ošálí, a se navždy napálí. Člověk nadchnut chytrým ďasem mluvívá jen polohlasem; pilně očkem mžourá, v tvou-li tajnost šťourá; chytráka se všady straň, nikdy se mu nepodmaň. 47 Prostředků-li dobrých užíváš, zámysl bys uskutečnil svůj, člověkem pak moudrým právem sluj, jistě chválu u všech moudrých máš. Moudrost. Moudrost.
Vyšší hora, větší vyhlídka, k: vystoupení mocná pobídka; člověk moudrý stojí výše, zdravější vzduch v sebe dýše; jej zve vzhůru na Sion Božích přikázání zvon; s Petrovy též skály hlas vítán jest mu v každý čas. Chytrost. Chytrost.
Chytrák jako had se plazí, k zisku sobě cestu razí; svatá Boží přikázání slovem svým i skutkem haní: nedbá na svých bližních stesk, cení jenom vlastní lesk. Pán Bůh tu tvou chytrost vidí, za tebe se moudrý stydí.