SONET MÉ ŽENĚ.

Emanuel Lešehrad

SONET MÉ ŽENĚ.
Já kráčel světem polobdící a v květech země, ve hvězd jasu jsem hledal absolutní krásu a ve všem budil echo spící. A duch můj vzlétal do oblaků a v knihách čet a v hrudi lidské a hledal tony melodické, jež vřely v mého srdce tluku. A na konci když pouti bludné jsem našel tebe nenadále, jsem procit ze sna báje trudné. A udiven jsem shledal bdělý, že po můj celý život stále mé písně o tobě jen pěly. 27