A TY’S PŘIŠLA.

Emanuel Lešehrad

A TY’S PŘIŠLA.
Tolik jsem se naplakal ve své duši trudné, komu bych své srdce dal, něžné srdce svoje dal na své pouti bludné. A ty’s přišla jako den jarní plný vůně, zakývala’s do oken, za kterými bledý sen dlouhá léta stůně... A když jsi mne na čelo políbila dlouze, srdce tiše zaznělo, jasnou písní zaznělo v nekonečné touze. A mé kraje tesknící procitly v tvém hlase, slunce paprsk zářící, květy vonné zářící zaplanuly zase. A já tak se naplakal ve své duši trudné, komu bych své srdce dal, něžné srdce svoje dal na své pouti bludné. 28