SLAVÍK ZPÍVÁ

Emanuel Lešehrad

SLAVÍK ZPÍVÁ
Slavík, slyš, pěje v aleji vonící. Srdce se chvěje ozvěnou nyjící. V tesklivé hrudi bílý sten zakvílí. Sen, jenž se trudí probudí na chvíli. Zemříti moci bez bolů, soužení v posvátné noci prvního toužení! Slavík, slyš, pěje v aleji mlčící. V srdci mém zeje rána, krev ronící 27