POUTNÍK

Emanuel Lešehrad

POUTNÍK
Dnů jarních vzduch zpit líbá luh, jenž barvou zpívá a bytost mou jak ozvěnou sny rozechvívá. Můj sivý zrak jak s nivy pták ke slunci vzlétá; sním o dnech zlých i blažených, jež Osud splétá. Vším spokojen, co dá nám den, jdu od svítání; vím, země jsem jen poutníkem, až zemdlím, usnu na ní 37