PRVOSENKA

Emanuel Lešehrad

PRVOSENKA
Křídla vánku vlají, den vstal usměvavý, a zlé stesky odlétají spát v les tmavý. Labuti něh’ dumné plachtí po jezeře, touha křehká klepe zlehka na mé dveře – A ty záříš u mne, květy věnčíš čelo, abych mnil, že Jaro zemi otevřelo, že všech oči hřejí, že svět radost vrací, že v mém zkvetlém žití pějí lásky ptáci 31