HVOZD.

Emanuel Lešehrad

HVOZD.
Jak je to? Věru, nevím dosud; přátelé, touhy, krásné ženy, vše vzdálil, zhltl lačný Osud, jen šerý hvozd zbyl beze změny. Za zpěvu ptactva starou stezkou zamlkle kráčím mezi kmeny, k hřbitovu, kde pod černou deskou sny mojí lásky uloženy. Již zašlé doby zapomněny, vše zhltl krutý, lačný Osud, přátelé, touhy, krásné ženy, jen šerý hvozd, ten stojí dosud. 16