NÁVŠTĚVA.

Emanuel Lešehrad

NÁVŠTĚVA.
Pěstuji hnědé kosatce v melancholické zahrádce. Lehounce voní hebkou tmou. Oblaka mléčná nebem jdou. Je vlažný vzduch. A světnice plá v matném lesku měsíce. Já sedím němý v ústraní a tisknu hlavu do dlaní. A bílá Paní s korunou teď vchází dveřmi v jizbu mou, co v okouzlené zahrádce se rozvíjí mé kosatce. 59