PŘEDTUCHA.

Emanuel Lešehrad

PŘEDTUCHA.
U vrátek zahrady stanuly obě. Po lících mladší kanuly slzy. „Poslouchej, dneska je ticho jak v hrobě.“ Starší si vzdychne: „Přijde již brzy..brzy... V lipové aleji zašeptal Kdosi. Pod mostem plují záhadné čluny. Ticho jak v kostnici... Napadlo rosy. V řece se chvěje siná zář luny. 17