ZIMNÍ DEN.

Emanuel Lešehrad

ZIMNÍ DEN.
Zima je v kraji, ledový vítr věje po širých, mlčících ladech – stráně jsou holé, žluté jsou lesy, nikde ni tvora. Kolkolem všude sněhové pláně, krajinka tone v bělounkých mlhách, všechno je bílé, tklivé a mrtvé, strnulé mrazem. Havranů skřekot prolomí mrtvo, pak zas je ticho, hrobové ticho. – Z chmurného nebe bez tepla svítí krvavá lampa. Závěje všude, neschůdné stezky, samoten kráčím, zmítán zlým větrem, vzpomínám mládí, a je mi teskno, teskno až k pláči. 40