MÉ PŘÁNÍ JEDINÉ.

Ludvík Lošťák

MÉ PŘÁNÍ JEDINÉ.
Kéž byl bych orlem perutým a mohl černou, širou zemi s touhami svými a sny všemi, i hřmějícího oceánu valy, rozletem jedním přeletět, a v cizích vlastech zapomnít své žaly! Kéž tam bych mohl zaletět a svoje touhy se sny spřádat, kde Carlyle musil trpět, strádat, kde Keats a Shelley zpěvy z lyry loudil, „Ztracený Ráj“ kde Milton pěl, a Byron na pobřeží moře bloudil! Kéž moh bych mrtvé srdce své u proudů Golfských budit k žití, na březích moře nové dumy sníti, pak jistě bol a smutky mé by klesly do okeánu modře tmavých vln, však k Slunci by se moje Písně vznesly! 35