Vidiny.

František Chládek

Vidiny.
Sedí pacholík v úvoze, ve vlhkém hraje si písku, budky klene si na noze, staví si pískovou vísku. Slunce v obloze mocně plá, do úvozu parno leje – z písku se budka sesýpá, - pacholík se tomu směje. Z pacholíka se jinoch stal, písek nemá proň již vnady, hříčkou jinou se zaujal – v povětří staví si hrady. Však děje se mu zase tak, jako když stavěl si budky, čarovný zjev mu klame zrak a kácí se zase v ssutky. Budova snů tu odevšad se sype jak zříceniny – však – klesl-li jeden vzdušný hrad, již staví si jinoch jiný. 91